|
     |
Příjem NOAA satelitů ručním skenerem Zde je pár obrázků, přijmutých z NOAA satelitů obyčejným FM skenerem. Pro důkaz, že kvalita není nikterak vysoká, ale stačí to. Jednoho dne jsem i já zatoužil po přijmu meteorologických obrázků ze satelitů NOAA. Jelikož jsem však věděl, že se tomu nebudu věnovat denně a celý život, nechtělo se mi platit poměrně vysokou cenu za stavebnici speciálního přijímače. Vlastnil jsem však již několikátý skener, zakoupený (a později vždy prodaný) za nízkou cenu na internetu, rozhodl jsem se vyzkoušet příjem s ním. Ještě dodám, že tyto přijímače nejsou vhodné z důvodu použitých NF filtrů. Ty jsou totiž určeny spíše pro užší audio pásmo a pro příjem signálu z NOAA satelitů jsou potřeba trochu širší a případně by se hodilo i automatické dolaďování frekvence kvůli doplerovu jevu. Jedná se tedy o přijímač Stabo XR1800 s frekvenčním rozsahem 100kHz až 2,2GHz.
Trocha teorie úvodem
Satelit snímá Zemi ve dvou spektrech, ve viditelném a infračerveném. Je tedy jasné, že kvalitní obrázky můžeme přijímat jen v době, kdy je patřičná část Zeměkoule nasvícena od Slunce, tedy jen ve dne. Oba tyto snímky jsou vysílány zároveň a to vedle sebe. Takto tedy vypadá surový snímek právě přijmutý ze satelitu NOAA (kliknutím na obrázek otevřete v původní velikosti):
Levá polovina je ve viditelném
spektru a v její horní části je vidět, kde je i v zimní
poledne tma.
Je zde vidět Středozemní moře mezi Evropou a Afrikou a vlivem dlouho neprovedené synchronizaci času we Windows, jsou posunuty jak hranice, tak i obarvení pevnin a moří. Při vlastním příjmu, kdy se satelit objeví na horizontu, je okraj snímku zašuměný, postupně kvalita stoupá do maxima a na konci příjmu, kdy satelit opět zapadá za horizont signál opět slábne. Doba takového přeletu přímo nad naší hlavou trvá jen asi 10 minut. Signál je ze satelitu vysílán s FM modulací a vlivem rotace satelitu je vysílán s kruhovou pravotočivou polarizací. Tomu také samozřejmě musí být vhodně přizpůsobena přijímaci anténa. V současné době vysílají pro nás vhodný signál již jen čtyři družice a to na těchto kmitočtech:
Vlastní příjem a dekódování signálu je velice snadné. Stačí zvukový výstup přijímače připojit na vstup LINE-IN zvukové karty vašeho PC a spustit například program WXtoImg (http://www.wxtoimg.com). Ten při prvním spuštění vyžaduje zadání vaší polohy a automatickou aktualizaci dat potřebných pro určení doby přeletu. Poté zvolíte Record -> Auto a již se o nic nemusíte starat. Jakmile se na horizontu objeví vhodný satelit, program automaticky zahájí příjem a posléze i dekódování a obarvení obrázku. Po prvním přijmutém obrázku je ještě vhodné provést podle nápovědy korekci (Image -> Slant Correction). První pokus Druhý pokus
Zde je má verze antény:
K obr. 8 bych rád jen dodal, že tajemná bílá koule viditelná v levé horní části není žádná "bytost z čisté energie", ani duch mé zemřelé prababičky, jak o tom před nedávnem napsal jistý pan "luk" v nejmenovaném, jistě velice vědeckém časopise. Tyto kruhy se na digitálních fotografiích objevují téměř vždy v prašném prostředí či za mlhy, použije-li se při fotografování blesk. Ale to bylo jen tak stranou :-) Po připojení přijímače k PC a nastavení programu WXtoImg jsem již získal poměrně kvalitní snímky. Tyto jsou ze dne 1.12.2007, ovšem je na nich vidět špatné nastavení času ve Windows (kliknutím na obrázek otevřete v původní velikosti).
Po synchronizaci času jsem již snímek přijal v pořádku a pro porovnání přikládám i výřez snímku z Českého hydrometeorologického ústavu.
Pro představu o zachyceném signálu zde přikládám i pár vteřin záznamu zkonvertovaných do MP3 souboru: Takže jak je tedy vidět, jde to. Kvalita signálu a tím i výsledné obrázky nejsou v prvotřídní kvalitě, avšak i tak jsou docela dobře použitelné. Navíc, pokud si na internetu zakoupíte podobný přijímač, vyjde vás zhruba na stejnou jako zmiňovaná speciální stavebnice. Avšak budete s ním moci přijímat i spoustu jiných signálů a služeb (haciči, záchranka, vlaky atd.). Použitá literatura:
Podobné články:
Informace uvedené v článcích jsou platné v době jejich vydání a samotné články jsou určeny pouze jako zdroj informací.
Autor článku ani správce webu nenesou žádnou zodpovědnost za případné újmy na majetku a zdraví. Názvy společností a výrobků, loga a další multimediální materiál mohou být ochrannými známkami příslušných společností.
Komentáře (26):
|
Vložit odpověď
]
 |
 |
(c) 2000 - 2013 Pandatron.cz - Elektrotechnický magazín ISSN 1803-6007 |
| Napište nám | Vše o Pandatronu | RSS export |